28.08.2025
V sobotu 23. srpna uplynulo šedesát let od úmrtí Jana Antonína Bati, československého a následně brazilského podnikatele, který se po tragické smrti svého nevlastního bratra Tomáše stal šéfem a majitelem akcií firmy Baťa. Není žádným tajemstvím, že právě Jan Antonín Baťa na svého o dvaadvacet let staršího sourozence, zakladatele světového obuvnického impéria, jenž mu byl po celý život vzorem, navázal nejenom po stránce pracovní, ale do jisté míry také myšlenkové, a to v rámci důkladně nastolené firemní filozofie.
Nadace Tomáše Bati uctila památku Jana Antonína Bati květinovými dary, které položila u jeho pamětní desky na hřbitově v Mařaticích u Uherského Hradiště, stejně tak u sochy Jana Bati v Otrokovicích a ve Zlíně.
Zároveň se jeho osobnosti věnovala na sociálních sítích, kde naleznete spoustu zajímavostí a historických informací týkajících se slavného podnikatele.
V neposlední řadě byl v letním vydání magazínu Patriot publikovaný obsáhlý článek, který napsal Jakub Malovaný a ve spolupráci s historiky Hanou Kuslovou a Ondřejem Ševečkem se ohlíží za pestrým životním příběhem Jana Bati.
„Jan Baťa se bezesporu zasloužil o rozvoj firmy, kterou vedl, města Zlína i zlínského regionu. Jeho životní příběh stále čeká na objektivní posouzení a zhodnocení bez osobních averzí, předpojatosti a postranních úmyslů. Nechci zastírat, že Jan Antonín Baťa je člověkem, který má moje velké sympatie. Právě proto si však myslím, že stejně špatné jako bylo vytvoření pokřivené podobizny Jana Bati jako zrádce, kolaboranta a neschopného podnikatele, by bylo vylíčení ideálního a dokonalého Jana Bati. Jan Baťa byl člověkem, který měl své klady a zápory jako ostatně každá výrazná osobnost. Jan Baťa nepotřebuje, aby byl idealizován. Dlužíme mu však objektivní zhodnocení jeho života, toho, co dokázal a vytvořil, i toho, co uskutečnit nedokázal.“
HANA KUSLOVÁ (Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně)
„Vystupoval rozhodně, tvrdě, bez pochyb – i když realita byla složitější. Byl to přímý moravský Slovák, který nešel daleko ani pro uznání, ani pro výtku. Právě tahle jednoznačnost a schopnost jednat bez okolků mu umožnily prosadit se v neklidné době, kdy síla a směr působily přesvědčivěji než pochybnost. Současně si tím ale získával i řadu nepřátel – jeho styl dráždil, působil ambiciózně, někdy vyvolával obavy. Baťovo sebevědomé vystupování, snaha o vliv a podnikatelský způsob uvažování nebyly po chuti těm, kdo prosazovali jiný model moci – méně ekonomický, více politický.“
ONDŘEJ ŠEVEČEK (Filozofický ústav Akademie věd ČR)
