Tomáš Baťa se narodil ve Zlíně v rodině ševce jako člen sedmé generace rodu místních řemeslníků – ševců. Tomášův přímý předek Lukáš Baťa se připomíná r. 1667 jako švec ve Zlíně.
Rodný dům Tomáše Bati (SOkA, o. č. 1., p. č. 1)
Jako patnáctiletý začal Tomáš samostatně vyrábět houňovou obuv v dílně ve Vídni-Döblingu, pokus zakrátko ztroskotal.
Rodiče Tomáše Bati (SOkA, o. č. 355 a 318., p. č. 1)
Prohlášením svého otce nabyli Tomáš a jeho starší bratr Antonín plnoletosti, takže Tomáš mohl začít působit jako obchodní cestující a získávat v Praze a v jiných místech zakázky pro otcovu dílnu.
Antonín Baťa získal živnostenský list opravňující k výrobě obuvi ve Zlíně. Rodinný podnik spolu s ním založili starší sestra Anna a mladší bratr Tomáš. Všichni dohromady složili kapitál asi 800 zlatých. Ze své první adresy na Dlouhé ulici se dílna brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí.
Sourozenci Baťovi (archiv NTB)
Po roce podnikání měl závod sourozenců Baťových dluhů přes 8 000 zlatých a stál před bankrotem. Zároveň tehdy odešel Antonín na vojnu – a tak v říjnu toho roku zůstal ve vedení firmy sám Tomáš – trvalo mu potom asi rok, než bankrot odvrátil. Firma měla 50 zaměstnanců.
Firma dala na trh lehké textilní boty „baťovky“, jejich úspěch u zákazníků zaručil prosperitu a růst podniku.
Baťovka – první typ plátěné obuvi firmy Baťa (archiv NTB)
Při svém sňatku odešla Anna Baťová, provdaná Schieblová, z podniku a dostala vyplacen svůj podíl; jako společníci firmy zůstali Antonín a Tomáš.
Při své cestě do Frankfurtu nad Mohanem v Německu poznal Tomáš strojní vybavení k výrobě obuvi; několik jednoduchých strojů přivezl do Zlína k vylepšení výroby.
Tomášova a Antonínova společná firma byla protokolována v obchodním rejstříku pod názvem T. & A. Baťa, v jejím čele je Tomáš. Stavěla se první vlastní budova u zlínského nádraží, začalo tak budování baťovského továrního areálu. Firma měla asi 120 zaměstnanců.
Zlínské náměstí na počátku 20. století (SOkA, o. č. 14423., p. č. 16)
Nový obor podnikání – zámečnická dílna – se stal základem baťovských strojíren. Bratři Tomáš a Antonín se zúčastnili zakládající schůze zlínské organizace sociálně demokratických odborů.
Antonín a Tomáš (čtvrtý a pátý zleva) se strojníky (archiv NTB)
Od ledna do května pobýval Tomáš v USA a získával zkušenosti v tamních obuvnických továrnách – seznamoval se s americkým stylem podnikání a způsobem života; po návratu do Evropy navštívil továrny v Anglii a Německu.
S využitím amerických inspirací nechal Tomáš postavit moderní tříetážovou tovární budovu z červených cihel. Podnik ochromila několikaměsíční stávka dělníků a Baťa zastavil působení odborů u firmy.
První tovární budova (archiv NTB)
Po úmrtí bratra Antonína zůstal Tomáš jediným vlastníkem firmy T. & A. Baťa.
Rozšířil se areál firmy přikoupením sousední zaniklé Lehrovy továrny. Nový obor podnikání – tiskárna.
Pro zaměstnance se zřídila kuchyně s jídelnou.
První kolonie domků pro spolupracovníky (archiv NTB)
Tomáš Baťa se oženil s Marií Menčíkovou, dcerou kustoda císařské dvorní knihovny ve Vídni. Byla dokončena vila Tomáše Bati podle projektu pražského architekta Jana Kotěry. Začala výstavba obytných domků pro zaměstnance.
Svatební fotografie manželů Baťových (archiv NTB)
Baťovy boty se exportovaly do ciziny, do Německa.
Narodil se Tomáš Baťa junior. Podnik měl 400 zaměstnanců a patřil k významnějším výrobcům obuvi v zemi. Po vypuknutí války získal rozsáhlé státní zakázky vojenské obuvi a rozšiřoval výrobu.
Narození Tomáše Bati juniora (archiv NTB)
Nové obory podnikání – koželužství, elektrárenství.
Nový obor podnikání – maloobchod. Byla zřízena Baťova pobočná továrna v Pardubicích (byla v provozu v letech 1917-1923). Nové obory podnikání – zemědělství, tuzemské prodejny obuvi.
Logo firmy Baťa v roce 1917 (archiv NTB)
Baťa zaměstnával 4 000 pracovníků. Na veřejnosti se objevila charakteristika přirovnávající firmu k americkým podnikům (F. Obrtel – Amerika ve Zlíně). Nové obory podnikání – lesnictví, stavební hmoty, vydavatelství novin. Zaměstnancům začala sloužit závodní mateřská školka a taky knihovna, zahájily se pro ně i zdokonalovací vzdělávací kurzy.
Tomáš Baťa pobýval v USA a blíže poznal podniky automobilového (Ford) a obuvnického (Endicot-Johnson) průmyslu, při tomto pobytu zřídil vlastní továrnu v Lynnu (byla v provozu v letech 1919-1921). Nové obory podnikání – zpracování dřeva, zahraniční prodejny obuvi, závodní spořitelna.
Nový obor podnikání – reklama. Firma měla 2 210 zaměstnanců.
Pohled na pozdější budovu Reklamního oddělení (SOkA, o. č. 4333., p. č. 1)
Bezplatné návštěvy biografu pro zaměstnance, činnost zahájil závodní orchestr.
Pohled na budovu Tržnice, kde se ve druhé patře nacházelo první oboustranné kino (SOkA, o. č. 5252., p. č. 3)
Zřizováním sesterských společností rozšířil Baťa podnikání do Nizozemska, Jugoslávie, Polska, Dánska, Anglie a v následujících letech také do mnoha dalších zemí.
Tomáš Baťa byl zvolen starostou města Zlína, funkci pak zastával v letech 1923-1932. Nový obor podnikání – správkárny obuvi.
Tomáš Baťa založil stranu Baťovců, stává se starostou města Zlín (archiv NTB)
V organizaci podniku byla zavedena samospráva dílen a k posílení motivace se zavedla účast na zisku a ztrátě – těmito metodami se výrazně zvýšila výroba i hospodářské výsledky („Hledal jsem způsob, který by pracoval automaticky jako východ a západ slunce.“ – T. Baťa). Bylo zřízeno výzkumné oddělení na podporu vynálezectví a technického rozvoje.
Strojírny (SOkA, o. č. 1652., p. č. 1)
Rozvoj baťovských metod organizace a ekonomiky podnikání – technologická racionalizace se dovršila r. 1927 instalováním pohyblivých pásů pro výrobu obuvi.
Při hledání nových trhů podniká Tomáš Baťa první cestu do Indie. Při přijímání zaměstnanců začala působit psychotechnická laboratoř. Nový obor podnikání – projektování staveb. Odborné vzdělávání začala zajišťovat firemní učňovská škola – Baťova škola práce (Mladí muži, později i Mladé ženy). Tomáš Baťa jako starosta města Zlín zahájil reformu veřejného školství.
Poslední cesta Tomáše Bati do USA. Nové obory podnikání – chemická výroba, zpracování papíru, automobilová nákladní doprava, vydavatelství knih, biograf. Zaměstnávání tělesně postižených lidí, jednalo se o práce v kartonáži.
Tomáš a Marie na cestě do USA v roce 1926 (SOkA, o. č. 2520., p. č. 1)
Koncepci moderního Zlína jako zahradního města zveřejnili starosta Tomáš Baťa a architekt František Lýdie Gahura.
Nové obory podnikání – zpracování potravin, filmová tvorba. Působení zahájila Baťova nemocnice ve Zlíně.
Baťova nemocnice (SOkA, o. č. 5348., p. č. 2)
Firmě Baťa připadlo 55 % československého exportu obuvi, Československo poprvé dosáhlo světového prvenství v exportu kožené obuvi. Tomáš Baťa uveřejnil záměr vybudovat železniční spojení Praha – Česká Třebová – Kroměříž – Zlín – Púchov – Košice. Nový obor – chemický výzkum. Sociální péče získala základnu v nově založeném Baťově podpůrném fondu. Významnou finanční podporou brněnského pavilonu Anthropos přispěl Tomáš Baťa k rozvoji vědeckého výzkumu.
Tomáš Baťa jako starosta vítá prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve Zlíně v roce 1928 (SOkA, o. č. 14712., p. č. 2)
Bylo zřízeno nové firemní letiště v Otrokovicích se záměrem zavést zde mezinárodní letecké spojení. Navazujícím budováním Baťových podniků v Otrokovicích se utvářela širší průmyslová aglomerace Zlín – Otrokovice. Tomáš Baťa zveřejnil návrh na uspořádání financí země Moravskoslezské a poskytl tři tisíce telefonů moravským obcím a školám. Nový obor podnikání – pedikúra. Na zlínských školách se začaly uplatňovat metody pokusného školství.
Výrobní provozy firmy byly převedeny na pětidenní pracovní týden (45 hodin). Tomáš Baťa zveřejnil záměr úprav vodního hospodářství na řece Moravě a vizi spojení řek Labe, Dunaje a Odry. Nový obor podnikání – pojišťovnictví. Bylo otevřeno firemní muzeum obuvi a zřízena zoologická zahrada u zlínského zámku. Zlínské pokusné školy převzaly vydávání pedagogického časopisu Tvořivá škola. Odborné středoškolské vzdělávání – otevřením večerních kurzů uherskohradišťské obchodní akademie r. 1930 započalo utváření zlínské obchodní akademie (otevřena r. 1937).
Založení oboru pedikúra (archiv Františka Kocourka)
Firma T. & A. Baťa byla přeměněna na akciovou společnost – Baťa, a. s., Zlín. Tomáš Baťa založil ve švýcarském St. Moritz společnost Leader A. G. kapitálově propojenou se zahraniční sítí svých společností. Baťův koncern se rozšířil o kožedělné továrny v Třebíči, Bošanech a Nových Zámcích, byla zbudována nová továrna na boty v německém Ottmuthu. Tomáš Baťa navrhl ministerskému předsedovi program spolu s výstavbou továren a sídlišť, započal export baťovské zlínské architektury do mnoha zemí. Nové obory podnikání – textilní výroba, plynárenství.
Tomáš Baťa zbudoval nové obuvnické továrny v Borovu (Jugoslávie), Chelmeku (Polsko), Möhlinu (Švýcarsko), Hellocourtu (Francie), připravují se továrny v Tilbury (Anglie) a Konagaru (Indie). Nové obory podnikání – automobilové pneumatiky, uhelné doly, námořní lodní doprava.
Trosky letounu Junkers F-13 (archiv NTB)
Tomáš Baťa zahynul v Otrokovicích při letecké havárii. V jeho firmě pracovalo přes 31 000 zaměstnanců a měli úspory 152 miliónů korun na osobních účtech. Baťa podnikal v 36 oborech výroby, obchodu a služeb. Aktiva firmy Baťa, a. s., Zlín k 31. 12. 1931 činila 920 milionů korun a byla z 80 % kryta vlastním jměním (akciový kapitál 175 milionů, rezervní fondy 515 milionů, nerozdělený zisk 46 milionů). Roční výroba činila 36 300 000 párů obuvi. Baťa zajišťoval v ČSR 81 % výroby obuvi a 75 % exportu. Koncern vyráběl v Československu (Zlín, Otrokovice, Třebíč, Bošany, Nové Zámky, Krasice) a také v nových továrnách v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku, Francii (další se budovaly v Anglii a v Indii). K Baťově světové obchodní síti patřilo 2 500 prodejen (1 800 v Československu, 700 v zahraničí). Baťovy sesterské společnosti působily na čtyřech kontinentech v 24 zemích. Řízení světové firmy Tomáše Bat i převzal v červenci 1932 tříčlenný tým ve složení – Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, Hugo Vavrečka. Funkci starosty města Zlína převzal Dominik Čipera (1932-1945).
Nová výrobna obuvi v Bejrútu (Sýrie/Libanon). Započalo odborné (středoškolské) strojnické studium a vyvinulo se ve firemní středoškolský ústav – víceoborovou Průmyslovou školu (otevřena r. 1937).
Jan Antonín Baťa pokračuje v odkazu Tomáše (SOkA, o. č. 2657., p. č. 1)
Nová továrna v Bestu (Holandsko), Batanagaru (Indie) a výrobna v Bagdadu (Irák). Byl zaveden 40hodinový pracovní týden. Nové obory podnikání – výroba letadel, kaučukové plantáže.
Nové továrny v Napajedlích a Batizovcích. Nový obor podnikání – výroba umělých vláken. Ve Zlíně zahájil působení firemní Studijní ústav se vzdělávacími a výzkumnými programy.
Pohled na internáty Baťových škol práce (SOkA, o. č. 14472., p. č. 34)
Firma vyrobila přes 58 000 000 párů obuvi. Nový obor podnikání – exportní velkoobchod. Uspořádáním I. Zlínského salonu vznikla tradice přehlídek výtvarného umění.
Nové továrny v Batavii (Holandská Indie), Singapuru a Vernonu (Francie). Ve Zlíně zahájila působení firemní Průmyslová škola.
Studijní ústavy (SOkA, o. č. 1936., p. č. 1)
U firmy Baťa pracovalo 65 000 zaměstnanců (42 000 v Československu, 23 000 v cizině). Člen vedení firmy Hugo Vavrečka zastával úřad ministra československé vlády (září-listopad 1938), člen vedení firmy Dominik Čipera se stal ministrem veřejných prací československé vlády (prosinec 1938). Nová továrna v Liptovském Mikuláši. Nový obor podnikání – říční doprava (Baťův kanál). Ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Tomášov jako škola pro firemní manažery (působila v letech 1938-1940).
Tomášovci (archiv NTB)
Firma Baťa podnikala ve 42 oborech výroby, obchodu, služeb. Továrny a sesterské společnosti měla v 39 zemích. K její světové prodejní síti patřilo 5 500 prodejen obuvi. Po německé okupaci vedení firmy ve Zlíně tvořil řídící tým ve složení – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, Josef Hlavnička, avšak vliv na vedení firmy si vynutily německé okupační úřady. Nové továrny v Šimonovanech-Baťovanech (Partizánske), ve Zruči nad Sázavou a Sezimově Ústí. Další továrny v Evropě, Africe a Americe. Nový obor podnikání – lázeňství. Ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Škola umění jako škola pro výtvarné obory (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti).
Josef Hlavnička a Dominik Čipera, ředitelé firmy Baťa (SOkA, o. č. 3419., p. č. 1)
Tomáš Baťa junior odešel v březnu 1939 do exilu, zakotvil v Kanadě a budoval tam továrnu v Batawě. Jan Antonín Baťa odešel do exilu v červnu 1939 a poté, když byl r. 1941 nucen opustit USA, usadil se v Brazílii v nově založené Batatubě. Jan A. Baťa ztratil vliv na vedení firmy a od r. 1941 v tomto směru sílilo působení Tomáše Bati juniora.
Zlínské vedení v čele s Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou řídilo baťovské společnosti v kontinentální Evropě s 85 000 zaměstnanci. Další baťovské společnosti byly v britské říši, na americkém kontinentě, v Africe a v Asii.
V průběhu války proti Německu a Japonsku bojovalo ve spojeneckých armádách 235 zaměstnanců firmy Baťa. Ve Zlíně byla přítomna Marie Baťová a společně s ní vedení firmy přispívalo k aktivitám proti německým okupantům – mj. podporou bojovníků ve Slovenském národním povstání a podporou partyzánů na východní Moravě. Tomáš Baťa junior spolupracoval s československým odbojem exilové vlády Edvarda Beneše v Londýně.
Marie Baťová se vrátila do Protektorátu, aby chránila zájmy firmy (SOkA, o. č. 3130., p. č. 2)
Baťovské podniky v Československu byly znárodněny, podobně byly po válce zestátněny baťovské podniky v dalších zemích střední Evropy a na Balkáně. Pro řízení baťovských společností v západní Evropě a v zámoří založil Tomáš Baťa junior novou firmu Bata Development Limited a jejím sídlem se stal Londýn.
Bombardování továrního areálu (archiv NTB)
Znárodňovacími zásahy ve střední a jihovýchodní Evropě byly ztraceny skoro tři čtvrtiny baťovských podniků, při Baťově západní organizaci zůstalo 38 továren a 2 168 prodejen, vyrábělo se 34 000 000 párů obuvi, firma měla 34 000 zaměstnanců.
V Praze byli postaveni před soud představitelé firmy Baťa. Dominik Čipera byl osvobozen, Jan Antonín Baťa byl v politicky vykonstruovaném procesu nespravedlivě odsouzen za to, že se odmítl otevřeně připojit k československému válečnému odboji. Byly zahájeny soudní spory mezi Tomášem juniorem a Janem Antonínem o baťovskou švýcarskou společnost Leader A. G., výroky soudů v USA v letech 1950-1960 potvrdily vlastnictví Tomáše Bati juniora.
Jan Antonín Baťa a Dominik Čipera, ještě během působení ve Zlíně (SOkA, o. č. 341., p. č. 1)
V politicky vykonstruovaném procesu byli u soudu v Uherském Hradišti odsouzeni představitelé Baťových závodů – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka a František Malota.
Pod vedením Tomáše Bati juniora se rozšiřovalo podnikání po celém světě – mj. v nových továrnách v USA, Mexiku, Brazílii, Alžírsku, Súdánu, Tanzánii, Jihoafrické republice, Vietnamu, Indii či Srí Lance.
Pod vedením Tomáše Bati juniora firma vzkvétá (archiv rodiny Baťa)
Výrobními a obchodními aktivitami působí firma Baťa v 79 zemích světa – 66 továren, 4 100 prodejen. Roční výroba 175 milionů párů obuvi.
Tomáš Baťa junior přenesl z Londýna do kanadského Toronta sídlo rodinné firmy Bata Shoe Organization.
Podnikání firmy se rozšiřovalo v Latinské Americe, Africe a Asii. Ke starším podnikům přibyly nové Baťovy provozy v Chile, Indii a Pákistánu, nové továrny začaly pracovat v Nigérii, Kongu, Ugandě, Horní Voltě a Nigeru.
Firma Baťa je největší obuvnickou firmou na světě (archiv rodiny Baťa)
Baťova obuvnická organizace měla v 89 zemích světa celkem 98 společností s 90 000 zaměstnanci. V 90 továrnách se vyrobilo 250 000 000 párů obuvi, v 5 000 prodejnách se prodalo 290 000 000 párů obuvi.
V Torontu bylo založeno muzeum obuvi firmy Baťa.
Tomáš Baťa junior působil ve skupině odborných poradců OSN při komisi pro nadnárodní korporace.
Uvítací výbor a mnoho obdivovatelů čekalo 14. prosince na ruzyňském letišti na přílet letadla z Curychu. V něm do Československa přicestoval Tomáš Baťa junior. Před přistáním letadlo na přání hosta zakroužilo nad Prahou a poté již Tomáš Baťa vstoupil po padesáti letech na rodnou půdu. Přímo na letišti na něj vzpomínali lidé a sám Baťa byl dojatý vřelým přijetím. Do Zlína pak přijel 16. prosince, vítali ho členové Občanského fóra a cestovatel Miroslav Zikmund. Tomáš Baťa si přál vidět hrob rodičů, rodnou vilu i tovární areál. Poté se vydal na přeplněné náměstí, kde promluvil k lidu. Fenomén Baťa byl zpět.
Návrat Tomáše Bati juniora do Československa (archiv rodiny Baťa)
Tomáš Baťa junior obnovil podnikání firmy v Československu. V rámci velké privatizace zakoupil síť prodejen a zřídil společnost se sídlem ve Zlíně, náleží k ní síť prodejen a továrna v Dolním Němčí.
Slavnostně byla otevřena zrekonstruovaná vila Tomáše Bati a zahájena činnost nově založené Nadace Tomáše Bati.
Otevření Nadace Tomáše Bati (archiv rodiny Baťa)
Ve Zlíně byla zřízena univerzita nesoucí jméno Tomáše Bati, zakladatele firmy.
Tomáš Baťa junior se svou ženou Sonjou a dětmi před Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (archiv rodiny Baťa)
Od Tomáše Bati juniora převzal vedení firmy jeho syn Thomas George Bata, sídlem organizace se stalo Lausanne ve Švýcarsku.
Zemřel Tomáš Baťa junior.
Společnost Baťa provozuje své aktivity na celém světě, její činnost na pěti kontinentech je řízena třemi regionálními obchodními jednotkami. Obslouží víc než 1 milion zákazníků denně, dává práci více než 40 000 zaměstnancům. Produkty vyrábí ve 40 výrobních zařízeních v 25 zemích světa – v nich ročně vyrobí kolem 150 milionů párů bot.
