22.09.2026
„Odvíjelo se ‚devět taktů‘, které utvářely životní filozofii Tomáše Bati.“
„‚Cokoli děláš, dělej dobře.‘ Práci Baťa spojoval s charakterem člověka.“
„Život je věčnou otázkou a služba je odpovědí – Baťa byl nadšen životem a chtěl ho žít ještě desetkrát za sebou.“
Přinášíme vám ohlédnutí za mimořádným koncertem 9 taktů života Tomáše Bati, který uspořádala Nadace Tomáše Bati společně s Filharmonií Bohuslava Martinů. Jak tento výjimečný koncert probíhal? Které skladby, potažmo myšlenky slavného podnikatele zazněly? O tom se rozepsala Karla Hofmannová pro portál KlasikaPlus.cz.
Zlín a Tomáš Baťa patří neodmyslitelně k sobě. Oslavit Baťovy 150. narozeniny si vzali za své jak Nadace Tomáše Bati, tak i Filharmonie Bohuslava Martinů a společně připravili exkluzivní večer, kterým osobnost a myšlenky Tomáše Bati připomenuli. Orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů přednesl pod taktovkou svého šéfdirigenta Roberta Kružíka skladby, které podtrhly slavnostní ráz i Baťovo nadšení, a herec Městského divadla Zlín Rostislav Marek připomenul devět základních myšlenek, taktů, ve kterých se odehrával Baťův život.
V sále Kongresového centra Zlín od architektky Evy Jiřičné byla odstraněna sedadla a nahrazena kulatými stoly s židlemi okolo, což podtrhlo charakter oslavy. Na stolech svítily po celou dobu koncertu elektrické svícny, aby dodávaly prostoru romantickou atmosféru. Bez oslavných řečí se zahájení večera neobešlo, vystoupil jak hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, tak i primátor města Zlín Jiří Korec a připomenuli osobnost Tomáše Bati. Předsedkyně Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková spolu s ředitelem Filharmonie Bohuslava Martinů Tomášem Gregůrkem, jako dvě spolupořádající organizace, pak večer zahájili.
Toto spojení nebylo samoúčelné. „Baťa miloval hudbu, na dílnách se zpívalo a hudba nebyla jen nástrojem komunikace, ale především prostředek k otevření srdce a tvůrčího ducha,” vysvětlovala Gabriela Končitíková. „Proto jsme spojili síly, abychom podpořili základní motto večera – touhu tvořit,” doplnil Tomáš Gregůrek.
Pak šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů Robert Kružík energicky spustil efektní Slavnostní ouverturu, op. 96 Dmitrije Šostakoviče a následně se již odvíjelo „devět taktů“, které utvářely životní filozofii Tomáše Bati, devět základních myšlenek, na kterých stál jeho život:
1. Cokoli děláš, dělej dobře – odevzdání dobré práce spojoval Baťa s charakterem člověka. Dobrý člověk se nespokojí s nekvalitní prací, neodevzdá ji. Charakter člověka vnímal jako základ pro podnikání. „I tu nejmenší práci dělejte, jak nejlépe umíte.“ Mistrovství a kvalitu podpořila hudba Antonia Vivaldiho a jeho skladba Léto z cyklu Čtvero ročních dob, op. 8. Obdivuhodný výkon zde podal koncertní mistr filharmonie Pavel Mikeska, nejprve podložený cembalem a violoncellem, poté spolu s celým orchestrem, kdy líčili efektně letní bouři. Houslové sólo připomnělo legendárního houslistu Jana Kubelíka, kterého Baťa velmi obdivoval.
2. Odvaha je polovinou úspěchu – pro schopnost tvořit je nejdůležitější odvaha převzít odpovědnost. Bez odvahy ke změně není blahobyt, domníval se Baťa. Tuto myšlenku podpořil orchestr skladbou Johna Williamse Raiders March z filmu Indiana Jones a Dobyvatelé ztracené archy. Zářivé fanfáry trubek spolu s ostatními žesti dávaly skladbě radostný elán, melodii přinesly měkké lesní rohy a v závěru podpořily efekt skladby všechny bicí.
3. Čas a příležitost nečekají – čas považoval Baťa za nejcennější komoditu, energie se nesmí proměnit na čekání. Čas je i nejvyšší spravedlnost, kdo plýtvá časem druhých, je zločinec! Až tak nekompromisně si uvědomoval Baťa hodnotu času. Hudba myšlenku podpořila skladbou Leroye Andersona The Syncopaded Clock. Vylehčený swingový rytmus doprovodil pohybově soubor deseti skautů, které měl Baťa velmi rád. V tanečním rytmu se pohybovali na předscéně a oživovali rytmus.
4. Otázkami se učíš – Baťa měl rád otázky a neustále se na něco ptal, tvrdil, že se poučil od každého, i od bosé tetičky. Otázky považoval za nástroj poznání. Využil jich i moderátor v publiku: „Co se vám dnes podařilo? Na co jste hrdý? Kdo vám dnes pomohl? Nebo dokonce: Jak byste obul mimozemšťana?“ A za největší chybu Baťa považoval přesvědčení člověka, že už všechno ví. A hudba využila tématu a orchestr zahrál skladbu Charlese Ivese Nezodpovězená otázka. Ve ztemnělém sále zněl jeden dlouhý tón, postupně snižovaný ve skupinách nástrojů, až kužel světla našel na balkoně osamoceného trumpetistu Miroslava Bureše. Pomalá melodie se postupně rozcházela s orchestrem, který se dostával do disonantních poloh, ale trubka se stále držela svého tématu – své stále nezodpovězené otázky, až do závěrečného pianissima.
5. Nadšení dává křídla – tomu odpovídala skladba Josefa Suka V nový život, slavnostní pochod sokolský, op.35c z roku 1919, kdy zářivé fanfáry přešly do hravého, přesto odhodlaného pochodu. Nadšení bylo pro Baťu nezbytné pro získání odvahy a pro rozvoj tvořivosti.
6. Silní milují život – život je nám jen propůjčen, je to dar, který máme přijímat s vděčností. Je nutné přijímat nesnáze jako výzvy, jen překonáváním obtíží můžeme růst. Baťa měl rád lidovou píseň Neumrem na slámě, umrem já na koni, kterou zaranžoval zlínský hudebník Viktor Kozánek a orchestr filharmonie ji podal vtipně a vylehčeně se závěrečnou radostnou akcelerací.
7. Duch hýbe hmotou – za každým dílem je myšlenka a následná odvaha ji uskutečnit. K tomu je nutné se umět usmívat, a to i očima a duchem. Nadšení v hudbě přinesla skladba Johna Williamse Superman March, s melodickou invencí a jásavými žesti, s pevným, odhodlaným tempem.
8. Dnes fantazie, zítra skutečnost – Baťa byl vizionář, viděl a myslel dál než ostatní lidé. Věděl, že každý pokrok začíná fantazií, ta je zdrojem nových nápadů. Pak musí následovat práce, disciplína, vytrvalost. Jen tak se z fantazie může postupně stát skutečnost. Budoucnost patří těm, kteří si ji umí představit, a každou vlastnost lze zužitkovat, dokonce i závist může přispět k pokroku! Myšlenku podpořil orchestr skladbou Mission Impossible Theme skladatele Lalo Schifrina v úpravě Calvina Custera. Synkopy, bubny a dechy v ostinátním rytmu postupně vyvrcholily do efektního fortissima. Sokolové se opět promenádovali na předscéně, tentokrát s různými typy bot v rukou, které postupně pokládali na jednotlivé stoly v sále.
9. Život je věčnou otázkou a služba je odpovědí – Baťa byl nadšen životem a chtěl ho žít ještě desetkrát za sebou. Bral život jako službu, jako příležitost překonávat sám sebe. Za příklad dával vlaštovky, které obdivoval. Za to, že mají své poslání, které plní, aby rod přežil, nepřemýšlejí, jestli se jim chce, musí poslání splnit, a to dokonce slušně, ve fraku! Dával za příklad jejich odvahu jít do světa a vrátit se, aby přežil národ… Orchestr přinesl závěrečnou odpověď skladbou Billa Contiho Gonna Fly Now z filmu Rocky, a to opět pregnantním rytmem, radostně a s odvahou, s korunou pevných, zářivých žesťů.
Konec oslavy narozenin Tomáše Bati se ale ještě nekonal, večer po koncertě se protáhl a stal se společenskou událostí číslo jedna ve městě, kterému Tomáš Baťa věnoval celou svou bytost. Město mu to prostřednictvím svých obyvatel nyní vrací.
Zdroj: https://www.klasikaplus.cz/tomas-bata-slavil-sto-padesat-let-s-filharmonii-bohuslava-martinu/
