Ve 44. dílu podcastu Inspirace si představíme osobnost Tomáše Bati juniora. Na jeho bohatý život a pracovní úspěchy zavzpomíná osoba více než povolaná – JUDr. Stanislav Knotek, právník, který jej zastupoval v Česku a na Slovensku.
„Tomáš Baťa junior mě přijal jako rodinného právníka. Jeho důvěra ke mně rostla. Byl to z jeho strany posun z ryze komerčního vztahu k lidskému. Stal jsem se jeho důvěrníkem. Byl jsem suchou vrbou. Vypovídal se z lidských i osobních starostí jako každý jiný. Byl to velký člověk, byl příjemným společníkem, moudrým učitelem a spravedlivým soudcem.“
Jak Tomáš Baťa junior vnímal svůj návrat do Československa? A jak se vyrovnával s neustálým srovnáváním s jeho otcem? Poslouchejte!
Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).
Dnes se v rámci podcastu Inspirace Baťa opět zastavíme u inscenace „prostřední“ s názvem Já, Baťa. Nejenom o Janu Antonínu Baťovi se totiž rozpovídal Patrik Lančarič, režisér inscenace a taky umělecký šéf zlínského divadla, se kterým uděláme pomyslnou tečku za naší podzimní sérií divadelních rozhovorů.
Jak úspěšný slovenský režisér k mnohdy až dramatickému příběhu Jana Antonína Bati přistupoval? Jak vnímá jeho osobnost, na kterou část veřejnosti stále nahlíží rozporuplně? Jaké bylo setkání s rodinou Jana Antonína Bati po slavnostní premiéře? A jak hodnotí celou baťovskou trilogii, uvedenou na zlínském jevišti? Poslouchejte!
Jak se tvořila firemní kultura ve společnosti Baťa? Základem se stala schopnost naučit každého jednotlivce sdílet nejen pracovní zkušenosti, ale také ty osobnostní. Tímto způsobem vznikaly manuály, desatera i učební texty, nemluvě o zaznamenávaní znalostí, zkušeností, postupů ale také pocitů. Firma se snažila, aby její kultura sílila a nestalo se, že bude rozmělněna nově příchozími.
Nově příchozí tedy dokázali nasávat autentické zážitky svých předchůdců a vytvářet si vztah k firmě na základě jejich zkušeností. Vedení společnosti Toyota, které se hlásilo k inspiraci odkazem Baťa, se v pozdějších letech přiznalo, že podstatná část filozofie Baťa zůstala jimi opomenuta – schopnost sdílet a na základě sdílení posilovat firemní kulturu.
Jakými vlastnostmi musel disponovat člověk, kterého firma Baťa vybrala pro práci v zahraničí? Co bylo stěžejním předpokladem pro to, aby byla člověku svěřena důvěra zastupovat firmu Baťa?
Firma Baťa nikdy nepodporovala rozdělování partnerů či dokonce rodin, a proto byl-li člověk vybrán pro práci v zahraničí a rodina souhlasila, připravovali se na zahraniční pobyt všichni členové. Exportní škola tak byla první oficiální vzdělávací institucí firmy, která vzdělávala oba partnery.
Jak škola fungovala a jak jednotlivé principy využívat dnes? To vše se dozvíte v dalším díle podcastu Inspirace Baťa.
Co všechno má společného odkaz Baťa, objevování a cestování? Ačkoliv se to možná na první pohled nemusí zdát, tak věřte, že skutečně mnoho. A právě o tom je dnešní díl podcastu Inspirace Baťa, ve kterém byl hostem mladý cestovatel Tomáš Vaňourek, hlavní tvář projektu Expedice Z101.
Tomáš Vaňourek už víc jak rok a půl brázdí napříč Afrikou ve stopách pánů Hanzelky a Zikmunda, jejichž dílo nejenom, že kopíruje, ale primárně důkladně rozšiřuje. Prostřednictvím fotografií či videí ukazuje, jaký byl svět před pětasedmdesáti lety a jaký je dnes. Na cestě už zažil mnohé – prošel nejrůznějšími těžkými situacemi a na vlastní kůži zjistil, že dobrodružství číhá na každém rohu a život často závisí na jedné jediné vteřině, jednom jediném rozhodnutí.
Během cesty po africkém kontinentu samozřejmě narazil i na baťovskou stopu. Na vlastní oči viděl, jak si dnes stojí baťovské filiálky a pochopil, k čemu sloužila baťova Exportní škola.
Při výběru lidí pro práci v zahraničí bylo totiž nejdůležitější, aby oslovený vykazoval ve své osobnosti kombinaci odvahy a odbornosti. Odvaha byla primárním předpokladem pro to, aby člověk zastupování firmy Baťa v zahraničí zvládl. Odvaha zvyšovala šanci, že si člověk poradí i v těžkých situacích, o které při zakládání továrních měst, nebo hledaní nových obchodních možností nebyla nouze. Firma si uvědomovala, že je schopná vybavit své zástupce po stránce odborné, ale odvaze, té se učí těžce. Pokud v sobě měl člověk kus dobrodruha, firma se zaměřila na jeho odbornost – škola pro exportéry je připravovala na všechny možné i nemožné situace. Jedním z hlavních témat Exportní školy bylo mimo jiné naučit také každého toleranci, pokoře a snaze inspirovat se od cizinců vším, co by mohlo firmu obohatit.
A tady se nám opět spojuje baťův odkaz, objevování a cestování. Příjemný poslech.
Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).
Dnes se v rámci podcastu Inspirace Baťa zastavíme u inscenace „prostřední“ s názvem Já, Baťa, pojednávající o Janu Antonínu Baťovi. Toho na jevišti ztvárnil zkušený herec Rostislav Marek. Jak moc pro něho bylo náročné nastudovat postavu, na jejíž osud se část veřejnosti stále dívá rozporuplně? Jak on sám vnímá muže, který firmu Baťa převzal po tragické smrti Tomáše Bati? A jak tento výpravný divadelní počin přijala široká divácká obec a rodina Jana Antonína Bati? Poslouchejte!
V kontextu filozofie baťovské služby je vám již známá důležitost vztahů v rámci firemní kultury Baťa. Nejednalo se nikdy jen o vztahy pracovní, ale také ty soukromé. Jak firma nahlížela na partnerské vztahy a proč se snažila edukovat oba partnery? Podle čeho si měla baťovská žena vybrat muže, co od něj měla očekávat a jak měla pracovat sama na sobě, aby svému muži byla také nejbližší přítelem a životní oporou? V poslední řadě, se vždy apelovalo na skutečnost, že vztahy jsou založeny na celoživotní a vzájemné práci, kterou nesmí ani jeden z partnerů podceňovat. Více se dozvíte v novém díle podcastu Inspirace Baťa.
Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).
Dnes se v rámci podcastu Inspirace Baťa vrátíme na pomyslný začátek do roku 2014 a společně s hostem, hercem Gustavem Řezníčkem, zavzpomínáme na první díl zmiňované trilogie, a sice na představení Baťa Tomáš, živý, ve kterém si Gustav zahrál roli Tomáše Bati, zakladatele.
Jak tuto roli v rámci své dlouholeté herecké kariéry Gustav Řezníček vnímal? Byla v něčem jiná než ostatní? Co mu bylo při práci inspirací? A odnesl si něco z baťovského odkazu do soukromého života? Nejen na tato témata došla řeč!
Jaké to bylo, být mladým mužem či mladou ženou, nebo-li studentem v Baťově škole práce? Úspěch mladých lidí ve firmě Baťa byl zasloužený a velmi tvrdě odpracovaný. Úspěšné absolvování Baťovy školy práce bylo podmíněno mnoha faktory. Je známo, že studenti pracovali osm hodin v továrně, studovali večerní školu a museli bydlet na internátě. Jaký byl každodenní režim a jak náročné bylo tuto školu studovat? Vše se dozvíte v dalším díle podcastu Inspirace Baťa.
Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).
Titulní roli – postavu Tomáše Bati juniora – nastudoval herec Radovan Král, který je zlínskému divadlu věrný více jak dvacet let, a jak sám v podcastu přiznává, byla to výzva, ze které měl nejprve obavu.
Jak se mu postava Tomíka zkoušela? Kde čerpal potřebnou inspiraci? A do jaké míry se na inscenaci podepsalo prostředí, ve kterém se hraje, a sice Památník Tomáše Bati, kde se tak symbolicky znovu potkává syn se svým otcem pod maketou letadla Junkers F 13? Poslouchejte!
„Baťa na prknech, která znamenají svět“ – rozhovor s režisérem Dodo Gombárem
Městské divadlo Zlín se dlouhodobě věnuje v rámci své regionální linky mimo jiné také fenoménu Baťa. Diváci měli v uplynulých letech možnost poznat příběh Tomáše Bati zakladatele prostřednictvím inscenace Baťa Tomáš, živý (2014), opomenutý však nebyl ani osud Jana Antonína Bati, jemuž patřila inscenace Já, Baťa (2017), a v neposlední řadě uvedli zlínští divadelníci stále aktuální představení o Tomáši Baťovi juniorovi, které nese název Baťa III (2022).
Pod první a také závěrečnou inscenací z baťovské trilogie je autorsky i režijně podepsaný uznávaný režisér Dodo Gombár, který byl hostem úvodního podcastu z připravované takzvané divadelní série.
Jak těžké bylo pro Dodo Gombára najít správný klíč k inscenování baťovského příběhu? Z jakých materiálů vycházel? A přineslo mu baťovské téma i něco do osobního života? Poslouchejte!
V rámci připomenutí 90 let od posledního vzletu Tomáše Bati a taky 700 let od založení města Zlín bude šestý ročník Festivalu Týden Baťa věnován vizím Tomáše Bati při budování továrních průmyslových měst v tuzemsku i ve světě.
Hlavním tématem festivalu, který proběhne od 12. 9. do 16. 9. ve vile Tomáše Bati, bude představení vize průmyslového města, realizace a život v současných baťovských městech. Přednášková i výstavní činnost se tentokrát zaměří na doposud méně známé skutečnosti z baťovských měst.
Na jaký konkrétní program se můžete těšit? Kdo se objeví mezi přednášejícími? A čím samotný festival vyvrcholí? Nejen to vám prozradí Gabriela Končitíková a Jakub Malovaný z Nadace Tomáše Bati.
V roce 1925 založila firma Baťa nový typ školy – Baťovu školu práce pro mladé muže. Jednalo o reakci Tomáše Baťu na situaci, která na trhu s obuví vznikla. Mnoho domácností, které byly do té doby závislé na oboru švec začalo pozvolna krachovat. Baťa si uvědomil, že na něj bude nahlíženo jako na hlavního viníka a zároveň věděl, že nová doba, která přinášela pásovou výrobu se už nenavrátí k původní domácí výrobě obuvi. Cestu spatřoval v založení školy, která pomůže vzdělat syny ševců, jak vyrábět obuv novým způsobem. Kapacita pro první ročník bylo 200 studentů, ale nepřihlásilo se ani 80 chlapců, pořád platilo známé: „ještě není tak zle, abych dal kluka studovat na ševce“.
Velmi rychle se však svět dozvěděl, že u Baťů se neučí být ševcem.
Jak fungovala Baťova škola práce pro mladé muže se dozvíte v dalším díle podcastu Nadace Tomáše Bati, Inspirace Baťa.
O výstavě, která nese název po ikonickém baťovském hesle „Buď prvním!“, si povídali její spoluautoři Gabriela Končitíková a Jakub Malovaný.
Výstava představuje průkopnické aktivy, které proslavily Zlín celosvětově, a připomíná 90. výročí úmrtí Tomáše Bati způsobem, který pro něj byl tak typickým – skrze průkopnictví.
Cílem výstavy je definovat hlavní aktivy firmy Baťa, které ve své činnosti uplatnila jako první, nebo se mezi první zařadila. Zaměřuje se na definování prvenství firmy Baťa, a to nejen v oblasti technologií, inovování nebo výroby, ale také co se pracovních podmínek a běžného života v zahradním městě týče. Opomenuta není ani oblast architektury, stavitelství, výroby, distribuce, exportu, personálních principů, služeb zákazníkovi, obchodních technik a nástrojů reklamy.
Výstavu naleznete v Parku Komenského a prohlédnout si ji můžete do 30. září 2022 anebo i online na webu www.budprvnim.cz.
Tomáš Baťa zastával názor, že měnit chování lidí je možné pouze osobním příkladem a že lidé nebudou nikdy dělat více, než je ochoten pro danou věc učinit šéf sám. Na vedoucí pozice ve firmě Baťa bylo možné se vypracovat pouze tehdy, pokud člověk prokazoval kvalitní výsledky ve svém profesním životě, ale zároveň byl-li také příkladem charakterního a morálního člověka.
Jak využívat principy baťovského leadershipu dnes a jak se stát osobním příkladem pro své okolí, to se dozvíte v dalším díle podcastu Inspirace Baťa.
„Můžeš prodávat zlaté hodinky za deset korun, ale když o tom nikomu neřekneš, je to k ničemu.“ To byla slova Tomáše Bati o významu reklamy. Baťovská reklama se řídila striktními pravidly, jejichž základem bylo přesvědčení, že reklama musí být více než pouhá informace o výrobku a ceně. Reklama musí vzbuzovat emoce a být zákazníkovi milá.
Jaké byly principy baťovské reklamy se dozvíte v novém díle podcastu Inspirace Baťa.
„Náš zákazník – náš pán!“ – ikonické heslo firmy Baťa.
Jak firma Baťa vybírala spolupracovníky vhodné na pracovní pozice prodavač a obchodní zástupce? Proč právě tito lidé patřili mezi nejintenzivněji vzdělávanou skupinu pracovníků ve firmě? A co bylo hlavním předpokladem pro úspěch na poli obchodu ve firmě Baťa?
To se dozvíte v novém díle podcastu Inspirace Baťa.
Firemní kultura společnosti Baťa byla koncipována tak, aby vedla své spolupracovníky k emoční stabilitě. Ta byla považována za základní předpoklad toho, aby mohly být jednotlivé prvky systému řízení Baťa využívány. Spolupracovník s vysokou mírou emoční stability odváděl vyšší pracovní výkon, byl ochotný ke sdílení, komunikaci, ale také lépe snášel rychlé pracovní tempo, potažmo byl ochotnější přijat kritiku a zamyslet se nad ní.
Emoční stabilita je podmíněna mnoha faktory a firma Baťa učila své lidi, jak na emoční stabilitě pracovat, prohlubovat ji a rozvíjet.
Základním spojovatelem mezi firmou a spolupracovníkem mělo být osobní oddělení, potažmo osobní referent. Osobní referent byl člověk, jenž zabezpečoval přenos jedné z nejdůležitějších informací, se kterou firma Baťa pracovala a na níž stála její kultura – emoce.
Jak osobní referent fungoval v rámci firmy a jak je možné tuhle pozici realizovat dnes?
Za základ úspěchu v podnikání považuje schopnost neztratit selský rozum a lidskou tvář. Zažil několik pádů, a tak jako Tomáš Baťa musel čelit téměř totálnímu bankrotu. Dnes na toto období vzpomíná jako na období, za které zaplatil „životní školné“. Ze svých chyb se snaží maximálně poučit. V odkazu Baťa hledá inspiraci, baťovské principy považuje za nadčasové a do svého podnikání je aplikuje každodenně.
Podcast č. 21 Osobní odpovědnost jako základ filozofie BaťaPřijetí osobní odpovědnosti považoval Tomáš Baťa za základní princip filozofie Baťa.
Apeloval na osobní odpovědnost za vlastní život, rozhodnutí i činy. V rámci Systému řízení Baťa bylo přesné definování odpovědnosti naprosto klíčové. On sám říkal: „Odpovědnost všech za všechno, je zodpovědností nikoho za nic.“
Jak začít zvyšovat vlastní osobní odpovědnost a proč je klíčová k úspěchu se dozvíte v podcastu Inspirace Baťa.
Baťova škola práce pro mladé ženy byla založena v roce 1929. Dokázala změnit celou jednu generaci svých absolventek.
Občas se dočtete, že vychovávala vzdělané hospodyňky. Nenechte se však mýlit, vzdělávala sebevědomé, ekonomicky, společensky a zejména jazykově vybavené ženy. Ženy, kterým jejich sebevědomí a nadhled dovolily být i skvělé hospodyňky.
Ženy, pro které emancipace nerovnala se snaha, být jako muž, naopak – jejich emancipace jim plně dovolovala být ženou.
Díl věnovaný studentům Fakulty managementu a ekonomiky, aneb co by měl každý student předmětu Systém řízení Baťa znát.
Jaké bylo dětství Tomáše Bati, rodinné vazby a první podnikatelská zkušenost.
Je to dlouhá doba – 24 let. Téměř jednu generaci stojí Pavel Velev v čele Nadace Tomáše Bati. Jaké byly začátky nadace, jak vnímal spolupráci s Tomášem Baťou juniorem a co pro něj znamená odkaz Baťa? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Inspirace Baťa.
Jaké bylo postavení žen u Baťů? Jak Tomáš Baťa vnímal ženy a co pro něj znamenaly? Víte, že prohlásil větu: „Dokud nebude ve společnosti odčiněno to, co bylo na ženách spácháno, nestane se lepší. Odčinit to mohou pouze muži, a to tím, že budou lepšími manželi, otci a syny.“
Více v 15. podcastu Nadace Tomáše Bati, Inspirace Baťa s Gabrielou Končitíkovou.
Tomáš Baťa považoval důvěru za jeden z hlavních předpokladů úspěchu. Zároveň však dodával, že před tím, než se naučíme důvěřovat lidem, naučme se důvěřovat sami sobě.
Slovy Tomáše Bati:
„Důvěra! — jaká to důležitá a vzácná páka všeho lidského pokroku a blahobytu. Důvěra člověka k člověku. Nedůvěra zaměstnávala lidstvo v zašlých časech stavbou hradeb a hradů. Nedůvěra v naší době vyrábí zámky a nedobytné pokladny. Důvěra však staví obchodní domy, továrny za úspory střádatelů.“
Jak to měli u Baťů a jak dnes budovat tu vlastní? To se dozvíte v novém díle podcastu Inspirace Baťa.
Podcast č. 13 Zaměstnanci – spolupracovníci spolupodnikateléTřináctý díl podcastu Inspirace Baťa věnujeme osvětlení vnímání rozdílu mezi zaměstnanci, spolupracovníky a spolupodnikateli. Jak podle Tomáše Bati jednotlivé skupiny vnímají podstatu pravidla 8-8-8 a v čem spočívá rozdíl mezi mentálním a duševním zdravím.
Podcast č. 12 Systém vs. filozofie BaťaPotkáváme se s tím často, že by někdo rád jen kousek z odkazu Baťa. Jenže to nejde. Baťoviny se musí žít celým srdcem. Nejde si vzít jen kousek podle toho, co se komu hodí. Je to systém, který má svou filozofii. A jedno nejde oddělit od druhého. Můžeme mít skvělý systém, ale pokud nemáme filozofii, která mu dává smysl – je prázdný a vynutitelný jen zvnějšku. Pokud máme jen filozofii bez systému, který nám dá vědět, zda se neodkloňujeme od poslání – také to nejde.
Baťa je komplexní – systém s filozofii. A jak to celé fungovalo? O tom je dnešní podcast.
Podcast č. 11 O baťovinách se Zdeňkem RybkouZdeněk Rybka – narozen 1927, absolvent Baťovy školy práce. Jak vnímal studium, život a práci u Baťů? Jaká byla cesta kluka z ševcovské dílny až do křesla ředitele banky? Jak jej baťovská výchova ovlivnila v životě a co je pro něj pro něj symbolem odkazu Baťa?
To se dozvíte v 11. díle našeho podcastu Inspirace Baťa, Nadace Tomáše Bati.
Podcast č. 10 O baťovinách s Jaroslavem Smetanou„Myslím si, že díky přechodu na baťovský způsob řízení jsme překonali krizi“, slova Jaroslava Smetany ze společnosti Albixon.
Jedním ze základů úspěchu v podnikaní považuje filozofie Baťa také způsob plánovaného nástupnictví a uvědomění si, kdy je správný čas předat firmu nové generaci. Jestli se to někomu opravdu povedlo, je to Jaroslav Smetana. Jaké to je odejít z velké, úspěšné firmy v tom nejlepším věku? Jak on sám vnímá filozofii Baťa a co se od Bati naučil? A proč je známý svým citátem: „Rakev nemá kapsy“.
Odpovědi naleznete v novém podcastu Nadace Tomáše Bati.
Podcast č. 9 O baťovinách v praxi s Ivanem BaťkouKdyž se začnete zajímat o využití baťovských principů v praxi, poměrně brzy narazíte na jméno Ivan Baťka. Pro mnohé je symbolem úspěchu, protože téměř ihned vidíte přehled všech ocenění, která získal on nebo společnost Fosfa a.s. On sám však říká, že úspěch je relativní.
Přečetl stovky knih, potkal mnoho významných učitelů a osobností, zároveň dodává: Znát se s Baťou o několik let dříve, možná bych se nemusel některé věci učit tak těžce. Řídí se jedním z jeho hesel: Nenapodobovat – být v čele.
Jaké to je, rozhodnout se v českém podnikatelském prostředí řídit baťovskými principy? Proč do výroby chodí rád večer a říká, že teprve nastane doba, kdy z odkazu Baťa začneme čerpat naplno? A také se například dozvíte, proč netráví čas na golfu a v podnikatelských klubech.
Podcast č. 8 Jak firma Baťa zasahovala do osobního života spolupracovníkůOdpověď by byla velmi jednoduchá, a to: Velmi!
Firma měnila svým spolupracovníkům pohled na svět i životní styl, což se muselo zákonitě promítnut i do osobního a rodinného života. Firma Baťa na sebe převzala úlohu, kterou měl možná řešit stát, nebo společnost. Baťa však zastával názor, že jestli budeme stále čekat na to, že někdo něco změní a pak bude lépe, nestane se to nikdy a promrháme jen spoustu času. Podle baťovin musí přicházet změna vždy od lidí, ale ti k ní většinou potřebují být inspirováni…
Jak tomu tedy bylo u Baťů?
Podcast č. 7 Nepravdy o fenoménu BaťaSetkáváme se s tím téměř denně, že vyvracíme nepravdy, které o fenoménu Baťa kolují. Některé jsou úsměvné, jiné jsou naprosto smyšlené. Všechny však zkreslují baťovský odkaz, a tak jsme se rozhodli některé uvést na pravou míru.
Baťa opravdu nejezdil ve výtahové kanceláři a nekontroloval lidi, jeho žena nechodila kontrolovat, zda máte doma uklizeno a ani vás za sebemenší přešlap ihned nepropustili.
Jak to tedy bylo? Dozvíte se v našem nejnovějším díle podcastu Inspirace Baťa.
Dnešní podcast věnujeme představení knihy Inspirace Baťa. Jak být silnější a šťastnější podle životních zásad Tomáše Bati. Jedná se o první knihu, jenž přináší možnosti, jak začít s vlastní baťovskou transformací.
Často převládá klišé, že baťovské principy jsou jen pro podnikatele. Tato kniha však hovoří o možnostech, jak může začít každý sám u sebe, bez ohledu na své postavení, okolí a bez finančních nákladů. Investice jsou v podobě ochoty, nadšení a disciplíny.
Tak co? Zkusíte to?
Podcast č. 5 Nechme se zastoupit„Jestli nejsi připraven jednou předat své místo nástupci, buď si vědom, že tvá práce slouží jen tobě samému a nebude k užitku následujícím generacím, je to určitý druh sobectví, který nepodporujeme.“
Citát z přednášky pro osobáře (personalisty) firmy Baťa, r. 1932.
Baťovské vnímání zastupitelnosti, následnictví, sdílení asi nejlépe vystihl sám Tomáš Baťa myšlenkou:
“Pákou pokroku je touha člověka stát se nepostradatelným, jeho brzdou je touha zůstat nepostradatelným.”
A neplatilo to jen pro pracovní prostředí, ale také rodinné a přátelské vztahy.
Podcast č. 4 Světový podnikatel, který sloužilČtvrtý díl věnujeme povídání o výstavě Tomáš Baťa, světový podnikatel, který sloužil.
Výstava Nadace Tomáše Bati a města Zlín – Tomáš Baťa, světový podnikatel, který sloužil, představuje jeho osobnost, myšlení a vnímání. Výstava osvětluje pojem baťovské služby, Baťův přístup k lidem, práci, obchodní morálce, životě ve Zlíně i světu. Výstava je kombinací dobových fotografií, které pochází ze zlínského archivu, stejně tak jako z rodinného alba rodiny Baťa. Můžete si přečíst Baťův dopis Čapkovi, Fordovi, i jeho názor, co považuje za krásné. Z baťovského desatera Jak jednat s lidmi.
Výstavu můžete vidět online zde
Podcast č. 3 Filozofie baťovské službySprávné pochopení baťovské služby je naprostým základem k celkovému pochopení baťovské filozofie. Často uslyšíte, že odkaz Baťa stojí na ikonickém heslu: „Náš zákazník – náš pán.“ Jenže to je až čtvrtý stupeň této filozofie.
„Služba činí zázraky.“
„Služte!“
„Myslet na obchod znamená myslet na službu.“
A mnohá další baťovská hesla o službě. Už vás napadá myšlenka, že se máte obětovat pro podnikání, obchod i zákazníka? Ale kdeže… základem je: prvně posluž sám sobě.
Najednou je pak zcela jasné, proč se Tomáš Baťa tak intenzivně začal zajímat o to, zda jeho spolupracovníci spí alespoň osm hodin denně, pravidelně jí a sportují.
Tomáš Baťa bývá často nazýván geniálním podnikatelem. On sám by se však představil jen jako švec. Často zmínil: „Proč mi nikdo neřekl, že když budu chtít být dobrým ševcem, musím být nejprve dobrým psychologem“.
Osobností se člověk nerodí, osobností se stává.
Podcast č. 1 Baťoviny a baťaholkaJsme rádi, že vám můžeme konečně představit náš nový podcastový pořad Inspirace Baťa, kterým vás bude provádět Gabriela Končitíková. Dnes se seznamte s tím, jak vznikla její vášeň pro odkaz Baťa. Těšit se můžete na různá témata a hosty.
skrolujte