skrolujte
instagram
facebook

Baťa
v datech

1876

Tomáš Baťa se narodil ve Zlíně v rodině ševce jako člen sedmé generace rodů místních řemeslníků-ševců. Tomášův přímý předek Lukáš Baťa se připomíná r. 1667 jako švec ve Zlíně

1891

Jako patnáctiletý začal Tomáš samostatně vyrábět houňovou obuv v dílně ve Vídni-Döblingu, pokus zakrátko ztroskotal

1892

Prohlášením svého otce nabyli Tomáš a jeho starší bratr Antonín plnoletosti, takže Tomáš mohl začít působit jako obchodní cestující a získávat v Praze a v jiných místech zakázky pro otcovu dílnu

1894

Antonín Baťa získal živnostenský list opravňující k výrobě obuvi ve Zlíně. Rodinný podnik spolu s ním založili starší sestra Anna a mladší bratr Tomáš. Všichni dohromady složili kapitál asi 800 zlatých. Ze své první adresy na Dlouhé ulici se dílna brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí

1895

Po roce podnikání měl závod sourozenců Baťových dluhů přes 8.000 zlatých a stál před bankrotem, a zároveň tehdy odešel Antonín na vojnu – a tak v říjnu toho roku zůstal ve vedení firmy sám Tomáš – trvalo mu potom asi rok, než bankrot odvrátil – firma měla 50 zaměstnanců

1897

Firma dala na trh lehké textilní boty „baťovky“, jejich úspěch u zákazníků zaručil prosperitu a růst podniku

1898

Při svém sňatku odešla Anna Baťová, provdaná Schieblová, z podniku a dostala vyplacen svůj podíl; jako společníci firmy zůstali Antonín a Tomáš

1899

Při své cestě do Frankfurtu nad Mohanem v Německu poznal Tomáš strojní vybavení k výrobě obuvi; několik jednoduchých strojů přivezl do Zlína k vylepšení výroby

1900

Tomášova a Antonínova společná firma byla protokolována v obchodním rejstříku pod názvem T. & A. Baťa, v jejím čele je Tomáš; stavěla se první vlastní budova u zlínského nádraží – a začalo tak budování baťovského továrního areálu – firma měla asi 120 zaměstnanců

1903

Nový obor podnikání – zámečnická dílna se stal základem baťovských strojíren. Bratři Tomáš a Antonín se zúčastnili zakládající schůze zlínské organizace sociálně demokratických odborů

1905

Od ledna do května pobýval Tomáš v USA a získával zkušenosti v tamních obuvnických továrnách – seznamoval se s americkým stylem podnikání a způsobem života; po návratu do Evropy navštívil továrny v Anglii a Německu

1906

S využitím amerických inspirací nechal Tomáš postavit moderní tříetážovou tovární budovu z červených cihel – podnik ochromila několikaměsíční stávka dělníků a Baťa zastavil působení odborů u firmy

1908

Po úmrtí bratra Antonína zůstal Tomáš jediným vlastníkem firmy T. & A. Baťa

1909

Rozšířil se areál firmy přikoupením sousední zaniklé Lehrovy továrny – nový obor podnikání – tiskárna

1910

Pro zaměstnance se zřídila kuchyně s jídelnou

1912

Tomáš Baťa se oženil s Marií Menčíkovou, dcerou kustoda císařské dvorní knihovny ve Vídni – byla dokončena vila Tomáše Bati podle projektu pražského architekta Jana Kotěry; začala výstavba obytných domků pro zaměstnance

1913

Baťovy boty se exportovaly do ciziny (Německo)

1914

Narodil se Tomáš Baťa junior; podnik měl 400 zaměstnanců a patřil k významnějším výrobcům obuvi v zemi; po vypuknutí války získal rozsáhlé státní zakázky vojenské obuvi a rozšiřoval výrobu

1915

Nové obory podnikání – koželužství, elektrárenství

1916

Nový obor podnikání – maloobchod.

Byla zřízena Baťova pobočná továrna v Pardubicích (byla v provozu v letech 1917-1923) – nové obory podnikání – zemědělství, tuzemské prodejny obuvi

1918

Baťa zaměstnával 4.000 pracovníků; na veřejnosti se objevila charakteristika přirovnávající firmu k americkým podnikům (F. Obrtel – Amerika ve Zlíně) – nové obory podnikání – lesnictví, stavební hmoty, vydavatelství novin – zaměstnancům začaly sloužit závodní mateřská školka a knihovna, zahájily se pro ně zdokonalovací vzdělávací kursy

1919

Tomáš Baťa pobýval v USA a blíže poznal podniky automobilového (Ford) a obuvnického (Endicot-Johnson) průmyslu, při tomto pobytu zřídil vlastní továrnu v Lynnu (byla v provozu v letech 1919-1921) – nové obory podnikání – zpracování dřeva, zahraniční prodejny obuvi, závodní spořitelna

1920

Nový obor podnikání – reklama – firma měla 2.210 zaměstnanců

1921

Bezplatné návštěvy biografu pro zaměstnance, zahájil činnost závodní orchestr

1921-1924

Zřizováním sesterských společností rozšířil Baťa podnikání do Nizozemska, Jugoslávie, Polska, Dánska, Anglie – a v následujících letech také v mnoha dalších zemích

1922

V zájmu překonání krize snížil Tomáš Baťa ceny na polovinu – získal tak zákazníky, ovládl československý trh obuví, zahájil novou etapu růstu firmy

1923

Tomáš Baťa byl zvolen starostou města Zlína, funkci pak zastával v letech 1923-1932 – nový obor podnikání – správkárny obuvi

1924

V organizaci podniku byla zavedena samospráva dílen a k posílení motivace se zavedla účast na zisku a ztrátě – těmito metodami se výrazně zvýšila výroba i hospodářské výsledky („Hledal jsem způsob, který by pracoval automaticky jako východ a západ Slunce“ – T. Baťa); bylo zřízeno výzkumné oddělení na podporu vynálezectví a technického rozvoje

1924-1927

Rozvoj baťovských metod organizace a ekonomiky podnikání – technologická racionalizace se dovršila r. 1927 instalováním pohyblivých pásů pro výrobu obuvi

1925

Při hledání nových trhů podniká Tomáš Baťa první cestu do Indie; při přijímání zaměstnanců začala působit psychotechnická laboratoř
– nový obor podnikání – projektování staveb
– odborné vzdělávání začala zajišťovat firemní učňovská škola – Baťova škola práce (Mladí muži, později i Mladé ženy); Tomáš Baťa jako starosta města zahájil reformu veřejného školství ve Zlíně

1926

Poslední cesta Tomáše Bati do USA
– nové obory podnikání – chemická výroba,
zpracování papíru, automobilová nákladní
doprava, vydavatelství knih, biograf
– zaměstnávání tělesně postižených lidí
(práce v kartonáži)

1926-1927

Koncepci moderního Zlína jako zahradního města zveřejnili starosta Tomáš Baťa a architekt František L. Gahura

1927

Nové obory podnikání – zpracování potravin, filmová tvorba
– zahájila působení Baťova nemocnice ve Zlíně

1928

Firmě Baťa připadlo 55 % československého exportu obuvi, Československo poprvé dosáhlo světového prvenství v exportu kožené obuvi; Tomáš Baťa uveřejnil záměr vybudovat železniční spojení Praha – Česká Třebová – Kroměříž – Zlín – Púchov – Košice
– nový obor – chemický výzkum
– sociální péče získala základnu v nově založeném Baťově podpůrném fondu; významnou finanční podporou brněnského pavilonu Anthropos přispěl Tomáš Baťa k rozvoji vědeckého výzkumu

1929

Bylo zřízeno nové firemní letiště v Otrokovicích se záměrem zavést zde mezinárodní letecké spojení; navazujícím budováním Baťových podniků v Otrokovicích se utvářela širší průmyslová aglomerace Zlín-Otrokovice; Tomáš Baťa zveřejnil návrh na uspořádání financí země Moravskoslezské a poskytl tři tisíce telefonů moravským obcím a školám
– nový obor podnikání – pedikúra
– na zlínských školách se začaly uplatňovat metody pokusného školství

1930

– výrobní provozy firmy byly převedeny na pětidenní pracovní týden (45 hodin); Tomáš Baťa zveřejnil záměr úprav vodního hospodářství na řece Moravě a vizi spojení řek Labe, Dunaje a Odry
– nový obor podnikání – pojišťovnictví
– bylo otevřeno firemní muzeum obuvi, zřízena zoologická zahrada u zlínského zámku; zlínské pokusné školy převzaly vydávání pedagogického časopisu Tvořivá škola; odborné středoškolské vzdělávání – otevřením večerních kursů uherskohradišťské obchodní akademie r. 1930 započalo utváření zlínské obchodní akademie (otevřena r. 1937)

1931

Firma T. & A. Baťa byla přeměněna na akciovou společnost – Baťa, a. s., Zlín; Tomáš Baťa založil ve švýcarském St. Moritz společnost Leader A. G. kapitálově propojenou se zahraniční sítí svých společností; Baťův koncern se rozšířil o kožedělné továrny v Třebíči, Bošanech a Nových Zámcích, byla zbudována nová továrna na boty v Ottmuthu (Německo); Tomáš Baťa navrhl ministerskému předsedovi program regionálního rozvoje střední a východní Moravy
nové obory podnikání – textilní výroba, plynárenství
spolu s výstavbou továren a sídlišť započal export baťovské zlínské architektury do mnoha zemí

1932

Tomáš Baťa zbudoval nové obuvnické továrny v Borovu (Jugoslávie), Chelmeku (Polsko), Möhlinu (Švýcarsko), Hellocourtu (Francie), připravují se továrny v Tilbury (Anglie) a Konagaru (Indie)
nové obory podnikání – automobilové pneumatiky, uhelné doly, námořní lodní doprava, hotel

12. července 1932

Tomáš Baťa zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.
V jeho firmě pracovalo přes 31.000 zaměstnanců, měli úspory 152,000.000 Kč na osobních účtech.
Baťa podnikal v 36 oborech výroby, obchodu, služeb.
Aktiva firmy Baťa, a. s., Zlín k 31. 12. 1931 činila 920 milionů Kč a byla z 80 % kryta vlastním jměním (akciový kapitál 175 milionů, rezervní fondy 515 milionů, nerozdělený zisk 46 milionů).
Roční výroba činila 36,300.000 párů obuvi; Baťa zajišťoval v ČSR 81 % výroby obuvi a 75 % exportu.
Koncern vyráběl v Československu (Zlín, Otrokovice, Třebíč, Bošany, Nové Zámky, Krasice) a také v nových továrnách v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku, Francii (další se budovaly v Anglii a Indii).
K Baťově světové obchodní síti patřilo 2.500 prodejen (1.800 v Československu, 700 v zahraničí). Baťovy sesterské společnosti působily na čtyřech kontinentech v 24 zemích.
Řízení světové firmy Tomáše Bati převzal v červenci 1932 tříčlenný tým ve složení – Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, Hugo Vavrečka.
Funkci starosty města Zlína převzal Dominik Čipera (1932-1945).

1933

Nová výrobna obuvi Bejrút (Sýrie/Libanon)
započalo odborné (středoškolské) strojnické studium a vyvinulo se ve firemní středoškolský ústav – víceoborovou Průmyslovou školu (otevřena r. 1937)

1934

Nová továrna Best (Holandsko) a výrobna Bagdad (Irák); byl zaveden 40hodinový pracovní týden.
Nové obory podnikání – výroba letadel, kaučukové plantáže.

1935

Nové továrny Napajedla a Batizovce
nový obor podnikání – výroba umělých vláken
ve Zlíně zahájil působení firemní Studijní ústav se vzdělávacími a výzkumnými programy

1936

Firma vyrobila přes 58,000.000 párů obuvi
nový obor podnikání – exportní velkoobchod.
Uspořádáním I. Zlínského salonu vznikla tradice přehlídek výtvarného umění

1937

Nové továrny Batavia (Holandská Indie), Singapur, Vernon (Francie)
ve Zlíně zahájila působení firemní Průmyslová škola

1938

U firmy Baťa pracovalo 65.000 zaměstnanců (42.000 v Československu, 23.000 v cizině); člen vedení firmy Hugo Vavrečka zastával úřad ministra československé vlády (září-listopad 1938); člen vedení firmy Dominik Čipera se stal ministrem veřejných prací československé vlády (prosinec 1938)
nová továrna Liptovský Mikuláš
nový obor podnikání – říční doprava (Baťův kanál)
ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Tomášov jako škola pro firemní manažery (působila v letech 1938-1940)

1939

Firma Baťa podnikala ve 42 oborech výroby, obchodu, služeb; továrny a sesterské společnosti měla v 39 zemích; k její světové prodejní síti patřilo 5.500 prodejen obuvi; po německé okupaci vedení firmy ve Zlíně tvořil řídící tým ve složení – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, Josef Hlavnička, vliv na vedení firmy si vynutily německé okupační úřady
nové továrny Šimonovany-Baťovany (Partizánske), Zruč nad Sázavou, Sezimovo Ústí; další továrny v Evropě, Africe a Americe
nový obor podnikání – lázeňství (Bojnice)
ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Škola umění jako škola pro výtvarné obory (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti)

1939-1941

Tomáš Baťa junior odešel v březnu 1939 do exilu, zakotvil pak v Kanadě a budoval tam továrnu v Batawě; Jan Antonín Baťa odešel do exilu v červnu 1939 a poté, když byl r. 1941 nucen opustit USA, usadil se v Brazílii v nově založené Batatubě; Jan A. Baťa ztratil vliv na vedení firmy a od r. 1941 v tomto směru sílilo působení Tomáše Bati juniora

1943

Zlínské vedení v čele s D. Čiperou a H. Vavrečkou řídilo baťovské společnosti v kontinentální Evropě s 85.000 zaměstnanci; další baťovské společnosti byly v Britské říši, na americkém kontinentě, v Africe a Asii

1939-1945

V průběhu války proti Německu a Japonsku bojovalo ve spojeneckých armádách 235 zaměstnanců firmy Baťa; ve Zlíně byla přítomna Marie Baťová a společně s ní vedení firmy přispívalo k aktivitám proti německým okupantům – mj. podporou bojovníků ve Slovenském národním povstání a podporou partyzánů na Východní Moravě; Tomáš Baťa junior spolupracoval s československým odbojem exilové vlády E. Beneše v Londýně

1945

Baťovské podniky v Československu byly znárodněny, podobně byly po válce zestátněny baťovské podniky v dalších zemích střední Evropy a Balkánu;
pro řízení baťovských společností v západní Evropě a v zámoří založil Tomáš Baťa junior novou firmu Bata Development Limited a jejím sídlem se stal Londýn

1946

Znárodňovacími zásahy ve střední a jihovýchodní Evropě byly ztraceny skoro tři čtvrtiny baťovských podniků, při Baťově západní organizaci zůstalo 38 továren a 2.168 prodejen, vyrábělo se 34,000.000 párů obuvi, firma měla 34.000 zaměstnanců

1947

V Praze byli postaveni před soud představitelé firmy Baťa a Dominik Čipera byl osvobozen; Jan Antonín Baťa byl v politicky vykonstruovaném procesu nespravedlivě odsouzen za to, že se odmítl otevřeně připojit k československému válečnému odboji;
byly zahájeny soudní spory mezi Tomášem juniorem a Janem Antonínem o baťovskou švýcarskou společnost Leader A. G., výroky soudů v USA v letech 1950-1960 potvrdily vlastnictví Tomáše Bati juniora

1948

V politicky vykonstruovaném procesu byli u soudu v Uherském Hradišti odsouzeni představitelé Baťových závodů – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka a František Malota

1946-1960

Pod vedením Tomáše Bati juniora se rozšiřovalo podnikání po celém světě – mj. v nových továrnách v USA, Mexiku, Brazílii, Alžírsku, Súdánu, Tanzánii, Jihoafrické republice, Vietnamu, Indii, Srí Lance atd.

1962

Výrobními a obchodními aktivitami působí Baťa v 79 zemích světa: 66 továren, 4.100 prodejen, roční výroba 175 milionů párů obuvi

1964

Tomáš Baťa junior přenesl z Londýna do kanadského Toronta sídlo rodinné firmy Bata Shoe Organization

1965-1975

Podnikání firmy se rozšiřovalo v Latinské Americe, Africe a Asii: k starším podnikům přibyly nové Baťovy provozy v Chile, Indii a Pákistánu, nové továrny začaly pracovat v Nigérii, Kongu, Ugandě, Horní Voltě, Nigeru

1975

Baťova obuvnická organizace měla v 89 zemích světa 98 společností s 90.000 zaměstnanci, v 90 továrnách se vyrobilo 250,000.000 párů obuvi, v 5.000 prodejnách se prodalo 290,000.000 párů obuvi

1979

V Torontu bylo založeno muzeum obuvi firmy Baťa

1983, 1985

Tomáš Baťa junior působil ve skupině odborných poradců OSN při komisi pro nadnárodní korporace

1991

Tomáš Baťa junior obnovil podnikání firmy v Československu: v rámci velké privatizace zakoupil síť prodejen a zřídil společnost se sídlem ve Zlíně (náleží k ní síť prodejen a továrna v Dolním Němčí)

1998

Slavnostně otevřena zrekonstruovaná vila Tomáše Bati a zahájena činnost nově založené Nadace Tomáše Bati.

2000

Ve Zlíně byla zřízena univerzita nesoucí jméno Tomáše Bati, zakladatele firmy

2001

Od Tomáše Bati juniora převzal vedení firmy syn Thomas George Bata, sídlem organizace se stalo Lausanne ve Švýcarsku

2008

Zemřel Tomáš Baťa junior